Chiyapan
Tlahtohcayotl Chiyapan ahnozo Chiyapan (Caxtillahtolli: Estado de Chiapas, Tzeltallahtolli: Chiapa, Tzotzillahtolli: Chiapa). Ce tlahtohcayotl tlein mo ahci tech itzintlah tech Mexihco. Tochtlan Gutiérrez itecuacan Chiyapan.
Tlahtohcayotl Chiyapan Estado de Chiapas | |
![]() | |
Lema ' | |
Tlacatiyan | ![]() |
Tecuacan | Tochtlan Gutiérrez |
Hueyaltepetl | Tochtlan Gutiérrez |
Tlaixpayotl - Campa |
22,499.95 km2 25 |
Ancayotl | 19°21′15″N 99°37′51″O |
Nelihuahcapanca | Tacaná (4,418 msnm) |
Chanehqueh - Campa - Pozahuacayotl - Campa |
37,253,956 chaneh. 1 663 chan/km² 11 |
Tlahtolli | Caxtillantlahtolli, Tzotzillahtolli, Tzeltallahtolli, Ixillahtolli |
IDN - Campa |
0.958 10 |
PIB - PIB Per Capita |
$ 1.812.968 MDD $ 42,325 USD |
Tlaquetzalli | |
Tepachoani | Manuel Velasco Coello |
Teuctlahtoqueh | 3 |
Tequichihuanih | 65 |
UTC | UTC-6 |
Tlacatocaitl | Chiyapanecatl |
Onohuayan | 16 |
Altepecalpolli | 125 |
Nenecuilhuaztli - USPS - ISO 3166-2 |
MX-MEX |
Matlatzalan | chiapas.gob.mx |
Cuaxochtia canahpa ayamictlampa ica Tabasco ihuan Veracruz, canahpa huiztlampa no Pacífico Ilhuicaātl, canahpa iquizayampa no Tlacatlahtohcayotl Cuauhtemallan (San Marcos, Ahuehuetenanco, In Quiche huan Petén), ihuan canahpa icalaquitlampa no Huaxyacac.
Chiapas ce tlahtohcayotl Yin ueylixolal mo tenamiki, iuan yin ojse ueyixolal Guatemala,Oaxaca, Tabasco, Veracruz, uan no me tenamiki iuan yin Oceno Pacífico.
Chiapas kipia kiak tamaj tonalme,kampa tona, campa tel kiui, campa tonal kiui, kampa tonal kuechauaj, kampa tasejseya. No kipia miak okuilimej, uan xiujmej, uan yin ki chiua maj yi ueyixolal mo ajsi tech kualimej ueyialtepemej.
Tajtol Tech yin ueyixolal Chiapas miake tajtoua coyotajtol, uan no onkaj masehualtatolmej uan tein mokui a chichica: chol, tojolobal, tzeltal, tzotzil,quiché,mam uan lacandón.
Iluimej Tech yin ueyialtepej Chiapas, Tuxtla de Gutierrez, mo iluitiliaj tonanzin Guadalupe, tonalme 2-4 mestli diciembre. Tech yin iluit mo nextia miak tamaj tein ompa mo chiua. Tech yin ueyialtepec no se ueli kitas se siuapil tein tatani uan taisyecana, no ki chiua neijtotialis,tatsosonani.
TlaltocaitlXicpatla
Tlahtohcayotl
Aguascalientes • Campeche • Chihuahua • Chiyapan • Coahuillan • Coliman • Durango • Guanajuato • Guerrero • Hidalgo • Huaxyacac • Michhuahcan • Morelos • Nayarit • Puebla • Querétaro • Quintana Roo • San Luis Potosí • Sinaloa • Sonora • Tabasco • Tamaulipas • Tlahtohcayotl Mexihco • Tlani California • Tlani California Huitztlampa • Tlaxcallan • Veracruz • Xalixco • Yancuic León • Yucatan • Zacatecas • Altepetl Mexihco
Altepetl
Altepetl Mexihco • Atemaxac • Monterrey • Cuetlaxcoapan • Tollohcan Lerdo • Tijuana • León • Altepetl Juárez • Torreón • Santiago Tlachco • San Luis Potosí • Mérida • Mexihcali • Aguascalientes • Cuauhnahuac • Acapolco Juárez • Morelia • Tampico • Chihuahuah • Saltillo • Chalchiuhcuehcan • Cualnezcaltepec • Reynosa • Tochtlan Gutiérrez
Mexihco ihuehcapatlahtolyo
Yancuic Caxtillan • Mēxihco ītlācaxoxouhcāyō• Inic Cē Mēxihcatl Emperadoryōtl • Tlapapatiliztli yāōyōtl• Inic Ōme Mēxihcatl Emperadoryōtl • Mēxihcatl Tēahcomanaliztli • Partido Revolucionario Institucional
1917 Mēxihcatl Nahuatīlāmoxtli • Mexihco tlahtohcatlahtoani • Mēxihcatl peso• Mexihcah • Ixiptlayoliztli ipan Mexihco • Mexihco itlacualiz • Tlahtōlli īpan Mēxihco • Momotlalcāyōtl īpan Mēxihco • Chōntalnemitiliztli īpan Mēxihco • Mexihcotlacatiyancuicatl • Ipan Mexihco • Ichimal Mexihco • Calīxcuātl:Mēxihco